|
| |
|
|
Služba sociální rehabilitace z pohledu jejích uživatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Diplomová práce na téma Služba sociální rehabilitace z pohledu jejích uživatelů, jak napovídá sám název, má snahu nahlédnout na sociální rehabilitaci prostřednictvím jejích uživatelů, neboť jsou to právě uživatelé, kteří hrají důležitou roli pro úspěšnou realizaci této služby. Teoretická část práce vystihuje základní problematiku. Popisuje vývoj sociálních služeb v českém prostředí a jejich současnou legislativní podobu. Přibližuje význam sociální rehabilitace z pohledu koordinované rehabilitace a ve své stěžejní části se věnuje specifikům sociální rehabilitace ve smyslu sociální služby. Závěr teoretické části zachycuje aktuální trendy v sociálních službách, které souvisí především s plánovanou novelou zákona o sociálních službách. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž pro jeho účely byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 informantů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit význam sociální rehabilitace v kontextu získaných schopností a dovedností uživatelů této služby. Dílčí cíl byl zaměřen na dostupnost sociální rehabilitace v píseckém regionu. Výsledky výzkumu přinesly zajímavé poznatky o významu služby pro její uživatele. V píseckém regionu poskytují sociální rehabilitaci 3 organizace. Jejich cílovou skupinou jsou lidé se zdravotním postižením. Překážky spojené se zdravotním postižením jedince jsou také významným důvodem zájmu o službu. Uživatelé od služby očekávají především pomoc a podporu při řešení své nepříznivé sociální situace. Ta bývá ovšem různého charakteru a tak se také obsah služby a délka jejího poskytování liší napříč jednotlivými poskytovateli. Důležitou roli v procesu poskytování služby zastává také sociální pracovník, který vede uživatele k sociální změně a podílí se tak na úspěšnosti služby. Tato diplomová práce může přispět k pochopení významu sociální rehabilitace v životě lidí se zdravotním postižením. Přináší informace o tom, jaké jsou zkušenosti uživatelů s využitím služby a jaká je jejich spokojenost se službou. Stejně tak může napomoci odhalit slabá místa a překážky při realizaci této služby.
|
|
|
Spolupráce odboru sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice s nestátními neziskovými organizacemi
KYSELOVÁ, Irena
Tato bakalářská práce s názvem Spolupráce odboru sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice s nestátními neziskovými organizacemi se zabývá problematikou vzájemné spolupráce zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb v oblasti poskytování sociální služby odborného sociálního poradenství ve správním obvodu města České Budějovice. Cílem práce je zmapování vzájemné spolupráce výše uvedených subjektů. Vzhledem k té skutečnosti, že nejdůležitější skupinou v procesu poskytování sociálních služeb jsou uživatelé, kteří jsou informováni o svých právech a povinnostech, rozumí své situaci a dokáží se aktivně podílet na jejím řešení, zvolila jsem první výzkumnou otázku orientovanou k tomuto členu triády. Výsledkem bude zjištění, zda má odbor sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice (dále jen "MM ČB") zpracován informační systém pro uživatele služby odborného sociálního poradenství. V rámci druhé výzkumné otázky budu u poskytovatelů sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO") zjišťovat, zda jsou aktivně informováni o možnostech vzájemné spolupráce s MM ČB. Pro výzkumnou část práce jsem použila kvalitativní výzkum. Pro samotný sběr informací jsem využila metodu polostrukturovaného rozhovoru, techniku osobního rozhovoru. Pro realizaci výzkumu byly vybrány dva výzkumné soubory. Prvním souborem byli tři komunikační partneři z MM ČB zabývající se spoluprací s NNO, komunitním plánovaním a vedením pracovní skupiny "Poradenství". Pro druhý výzkumný soubor byli zvoleni komunikační partneři z osmi NNO, které mají registrovánu sociální službu odborného sociálního poradenství v Registru poskytovatelů sociálních služeb v okrese České Budějovice. Pro vybraný kvalitativní výzkum byl tento počet respondentů adekvátní, byla naplněna teoretická saturace. Ke splnění vytýčených cílů subjektů vede cyklický, kontinuální proces komunitního plánování, který umožňuje definovat a následně podporovat poskytování sociálních služeb ve správním obvodu obce České Budějovice.Tento účel plní komunitní plánovací dokumenty "Rozvojový plán sociálních služeb České Budějovice 2013 - 2018" (dále jen "RPSS ČB") a "Akční plán RPSS pro rok 2015", které zohledňují na základě pravidelného monitoringu a vyhodnocování implementace jednotlivých plánovaných opatření aktuální stav, potřeby, zdroje, trendy a další rozhodné skutečnosti. Rovnocenným partnerem zadavatele jsou poskytovatelé sociálních služeb z NNO, kteří jsou součástí celého komunitního procesu. Zadavatel při spolupráci s nimi vychází z plánované koncepce sociálních služeb a zároveň využívá širokou oblast nástrojů, aby byl zájemce o poskytování sociální služby komplexně informován.Vzhledem k tomu, že jsou poskytovatelé z NNO aktivními spolupracovníky v oblasti plánování sociálních služeb, jsou členy jednotlivých poradenských skupin, mají zástupce v sociální komisi města a spolupracují na vydávání komunitních dokumentů, mají tak komplexní pohled na veškeré dosažitelné a reálné možnosti kde, jak a jakým nejvhodnějším způsobem informovat zájemce o nabídce svých poskytovaných sociálních služeb. Na základě výzkumu lze konstatovat, že uživatelé mají mnoho možností, jak se v případě zájmu o poskytnutí sociální služby a aktivitách zadavatele i jednotlivých poskytovatelů dozvědět. Výsledky práce mohou být využity k získání uceleného pohledu na řešenou problematiku spolupracujících subjektů a možného praktického využití informací získaných výzkumnými rozhovory se zadavatelem a vybranými poskytovateli sociálních služeb.
|
|
|
Dostupnost a využívání sociálních služeb romskou menšinou v Prachaticích
ZŮNOVÁ, Petra
Problematika dostupnosti a využívání sociálních služeb romskou menšinou v Prachaticích je velmi aktuálním tématem. Všechny poskytované sociální služby jsou uvedeny v zákoně o sociálních službách. Hlavním posláním tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy jedinců, jež jsou v prosazování svých zájmů oslabeni, a to z různých důvodů. Těmito důvody mohou být např. věk, rasa, zdravotní postižení, krizová životní situace, nedostatečně podnětné sociální prostředí atd. Cílem předkládané diplomové práce je zmapování sociálních služeb, které využívá romská menšina v Prachaticích. Za účelem naplnění cíle práce byly stanoveny následující tři výzkumné otázky. VO 1: S jakými problémy se romská menšina na organizace sociálních služeb obrací? VO 2: Reflektují nabízené sociální služby v Prachaticích problematiku romské populace? VO 3: Jaké neuspokojené sociální potřeby mají Romové v Prachaticích? Pro výzkumnou část diplomové práce byla zvolena kvalitativní metodologie, která umožnila zachycení dynamiky názorů a postojů všech informantů/tek. Data byla sbírána za využití metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření bylo zkoumáno jak z pohledu romských obyvatelů města Prachatice, tak z pohledu sociálních pracovníků z místních organizací sociálních služeb. Data byla sebrána celkem od 17 informantů/tek. Získaná data byla zpracována pomocí metody zakotvené teorie. Za významné poznatky, které vyplynuly z mého výzkumu, považuji fakt, že romská populace ve městě Prachatice zná jen devět organizací sociálních služeb, přičemž využívá těchto organizací pouze pět (Most naděje, Céčko, Coolna, Lungo Drom, Phénix). Navíc tyto sociální služby organizací využívají pouze sporadicky nebo vůbec. Mezi sociální služby, které Romové využívají, patří volnočasové aktivity, sociální poradenství, besedy ve školách, poskytování a zajišťování stravy, poskytování ubytování, individuální plánování, krizová intervence, úschova cenností, materiální pomoc, kontaktní práce, výměnný program, orientační testování, předškolní příprava a doučování. Romové by uvítali větší zájem organizací sociálních služeb a jejich vstřícnost. Dále by je potěšilo více volnočasových aktivit na ubytovně, její lepší vybavenost společně s jejím okolím, více kultury pro Romy, romský klub v čele s romským sociálním pracovníkem. Romského sociálního pracovníka/pracovnici by uvítali i v jiné sociální službě a také u Městské policie Prachatice. Dále informanti/tky postrádají kontakt s majoritní společností, lepší časovou dostupnost městské hromadné dopravy a v neposlední řadě by uvítali změnu městského zastupitelstva. Pracovníci by v Prachaticích uvítali sociální službu, kde by byl dostupný psycholog i psychiatr pro děti a dospělé, dále větší četnosti návštěv o. s. Fokus České Budějovice, zhotovení sociálního bydlení a denního stacionáře pro bezdomovce, sociální službu pro děti do tří let, posílení terénní sociální práce a sociální službu, která by měla za cíl zaměstnávat brigádně Romy. Z výsledků, které vzešly z provedených rozhovorů a získaných dat, lze formulovat následující tři hypotézy. H1: Romská populace nejvíce využívá sociální poradenství. H2: Organizace poskytující sociální služby reagují na romskou problematiku. H3: Město Prachatice potřebuje posílit terénní sociální práci. Poznatky, které tato práce přinesla, mohou poskytnout organizacím sociálních služeb v Prachaticích zpětnou vazbu na danou problematiku od romské menšiny. Tím mohou organizace dále reagovat na potřebnost konkrétních služeb, a to se může projevit na četnějším využívání sociálních služeb v Prachaticích.
|
|
|
Sociální práce v dějinách pastorace v letech 1900-1948
HANNIG, Lubomír
Bakalářská práce se zaměřuje na vyhledávání článků z uvedeného období. Tyto články obsahují sociální tématiku a jsou dostupné na internetovém portálu Depositum Karlovy Univerzity v sekci Českého katolického duchovenstva. Vyhledané články budou řazeny podle roku vydání od nejstaršího po nejnovější. A následně reflektovány z hlediska současné sociální práce. V čem je rozdíl, v čem se uvedené články shodují. Bakalářská práce obsahuje také články z časopisu Sociální rozhledy, který je také zaměřen na sociální tématiku. Články jsou opět posuzovány z pohledu současné sociální práce v čem jsou shodné, nebo odlišné.
|
|
|
Formy bydlení pro seniory se zaměřením na Zlínský kraj, charakteristika strany nabídky a poptávky
Válek, Tadeáš ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Bakalářská práce popisuje problematiku forem bydlení pro seniory v České republice. Zabývá se péčí o seniory v systémech sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a zdravotní péče. Popisuje také překrývající se působnost těchto systémů a problémy z nich plynoucí. Mimo to se zabývá formami bydlení seniorů v domech zvláštního určení a obecně problematikou bydlení. Práce si klade za cíl zhodnotit poptávku po službách pro seniory ve Zlínském kraji a posoudit, zda jí odpovídá dostatečná nabídka těchto služeb. Při hodnocení stavu sociálních služeb vychází taktéž z očekávaných demografických změn a z nich vyplývající rostoucí poptávce po službách pro seniory. Stav zajištění služeb pro seniory ve Zlínském kraji je zhodnocen jako celorepublikově nadprůměrný, nicméně stále hodný rozvoje nejen v souvislosti se stárnoucí populací. Jako podpora popisu situace zajištění sociálních služeb ve Zlínském kraji je v práci prezentován výstup provedeného šetření péče o seniory v konkrétních obcích tohoto kraje. V rámci tohoto průzkumu bylo zjištěno, že ve většině obcí, jejichž zástupci se šetření zúčastnily, byla k otázce péče o seniory zaujímána aktivní role a zpravidla tak buď již na jejich území byla nějaká forma péče o seniory poskytována, nebo o ní bylo alespoň uvažováno.
|
|
|
Fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka
KLUSÁKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka. Ačkoliv jsou pojmy bezdomovec a bezdomovectví terminologicky nejasné a neexistuje přesné vymezení tohoto pojmu, je fenomén bezdomovectví v naší společnosti známý. Nejedná se ale o bezdomovce jako takové. Zákon o sociálních službách bezdomovce definuje jako osoby bez přístřeší. Přesto, že se objevují informace spíše o mužském bezdomovectví, dostávají se již do popředí i otázky o ženském bezdomovectví. Ženské bezdomovectví je problematika, která je velmi úzce spjata se ztrátou bydlení. Nejde však pouze o ztrátu bydlení, ale rovněž o problematiku domácího násilí, zachování důstojnosti a v neposlední řadě také o zájem dítěte a jeho bezpečí. Také se začíná objevovat bezdomovectví rodin, ať už jde o osamělou matku s dětmi, případně otce s dětmi, nebo o úplnou rodinu. Se zvyšujícím se počtem takto ohrožených žen se začíná objevovat čím dál více organizací, které poskytují sociální služby pro ženy bez domova. Tyto služby jsou poskytovány jako ambulantní služby, terénní služby i pobytové služby. Osobám bez přístřeší, a tudíž i ženám bez domova jsou poskytovány sociální služby jako azylový dům, noclehárny, nízkoprahová denní centra, krizová centra či domy na půl cesty, v rámci prevence bezdomovectví dívek, které opouštějí ústavní výchovu, a také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jež jsou tímto fenoménem ohroženy. Nepatří sem ovšem pouze tyto služby. Velkou roli zde hraje i sociální poradenství, poskytované ženám v odborných poradnách. Problematikou sociálních služeb se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, ale také kraje, obce a v neposlední řadě nestátní neziskové organizace. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody rozhovoru pomocí návodu. Na základě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky. Výzkum probíhal v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře a v Krizovém centru pro matku a dítě v Kostelci. Rozhovorů se účastnilo celkem 10 respondentek. Dále byly prováděny rozhovory s pracovnicemi sociálních služeb v Jihočeském kraji. Pracovnice v jednotlivých zařízeních byly vybírány podle funkčního zařazení, jednalo se zejména o sociální pracovnice nebo vedoucí zařízení. V Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi se ze 7 dotazovaných respondentek výzkumu zúčastnilo 6 respondentek. Zbylé 4 respondentky byly z Krizového centra pro matku a dítě. Respondentky byly vybírány pomocí záměrného výběru. Po kontaktování vedoucích nebo sociálních pracovnic zařízení sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji mi byly, kromě 3 zařízení, poskytnuty potřebné informace o kapacitě zařízení a o tom, zda je služba z tohoto hlediska dostačující, nebo nikoliv. Cílem mé práce bylo zmapovat množství organizací, které poskytují sociální služby ženám bez domova v Jihočeském kraji, a zjistit nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví. Pro dosažení stanovených cílů byly stanoveny následující výzkumné otázky. Je množství sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji dostačující? Jaké jsou nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví?
|
|
|
Příspěvek na péči a jeho vývoj v regionu Strakonice
KŘIVANCOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je příspěvek na péči a jeho vývoj v regionu Strakonice. Práce si kladla za cíl zmapovat vývoj právní úpravy příspěvku na péči od jeho vzniku až do konce roku 2011. První část bakalářské práce je věnována sociálním službám, poté je již druhá část zaměřena na příspěvek na péči. Třetí část práce je věnována vývoji právní úpravy příspěvku na péči v letech 2007 - 2011. Čtvrtá část, která je praktická, je zaměřena na snížení příspěvku na péči v I. stupni závislosti u osob starších 18 let z 2 000 Kč na 800 Kč. Cílem výzkumu bylo zjistit dopady tohoto snížení v regionu Strakonice z hlediska počtu žádostí o zvýšení příspěvku na péči, struktury osob žádajících si o zvýšení příspěvku na péči podle poskytovatele pomoci a objemu vyplacených částek na příspěvek na péči.
|
|
|
Využívání příspěvku na péči příjemci staršími 18 let
NOVOTNÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jakým způsobem je využíván příspěvek na péči, přiznaný ve II. stupni závislosti osoby na péči jiné osoby, jeho příjemci, staršími 18 let, kteří žijí v domácím prostředí. Zjistit, z jaké části je příspěvek touto částí jeho příjemců využíván na nákup terénních sociálních služeb. Dále zjistit, jakým způsobem s ním jeho příjemci nakládají, zda je vůbec využíván na zajištění péče o vlastní osobu, jak je jeho smyslem. Problematiku jsem zvolila s ohledem na skutečnost, že pracuji jako terénní sociální pracovnice pro příspěvek na péči. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecnou charakteristikou zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, popisuje sociální služby a sociální péči před přijetím zákona. Dále se podrobněji věnuje příspěvku na péči a současným sociálním službám, přibližuje postavení sociálního pracovníka, jehož profesionalita je zaručena zákonem o sociálních službách, řeší etiku a pojetí současné sociální práce. Praktická část práce je výsledkem vyhodnocení kvantitativního výzkumu provedeného technikou rozhovorů s dotazováním klientů, prováděných v rámci kontrol využívání příspěvku na péči. Výsledkem práce je zjištění, že příspěvek na péči není jeho příjemci využíván pouze k zajištění péče o vlastní osobu a je v minimální míře využíván na nákup terénních sociálních služeb. Práce může posloužit zejména jako podklad pro připomínkování zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, neboť nabízí téma k diskusi nad tím, jak by mohl být řešen problém nevyužívání příspěvku na péči k zajištění péče o vlastní osobu a malého zájmu jeho poživatelů žijících v domácím prostředí o terénní sociální služby, zda by situace měla být řešena zvýšenou kontrolou využívání příspěvku, jak zamýšlí ministerstvo práce a sociálních věcí nebo posílením individuální sociální práce s každým jednotlivým příjemcem příspěvku.
|
|
|
Přijímání žadatelů do Domovů pro seniory podle zákona o sociálních službách
SAMCOVÁ, Monika
Nejeden senior odešel do domova pro seniory právě proto, že nechtěl být na obtíž svým dětem či vzdálenějším příbuzným, nebo chtěl mít v době podání žádosti o umístění jen jistotu, že nezůstane bez pomoci, nebo se již např. nebyl schopen postarat o své hospodářství nebo finančně pokrýt náklady na velký byt. Občané přičítají státu primární odpovědnost za péči o staré lidi, a jednak jde o určitý stereotyp v uvažování většiny z nás {--} jsem/jsi starý, nemocný a potřebuji/potřebuješ pomoc, půjdu/půjdeš do domova. V úvodní části se zabývám problematikou stáří. Popisuji stárnutí jako postupující řadu změn u člověka nejen ze stránky biologické, ale i psychologické. Stárnoucích a starých lidí na celém světě přibývá. Tito lidé potřebují pomoc. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, zabezpečuje základní rámec k zajištění potřebné pomoci. Práce je zaměřena zejména na poskytování pomoci v pobytových sociálních zařízeních, v domovech pro seniory. Cílem výzkumu bylo zjistit podmínky pro přijetí žadatelů do domovů pro seniory. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo použito standardizovaného rozhovoru s pracovníky sociálních oddělení zkoumaných domovů pro seniory a techniky sekundární analýzy dat získaných z webových stránek zařízení. Zpracováním dat bylo zjištěno, že se věk obyvatel v zařízení zvyšuje. Průměrné věkové složení obyvatel všech zkoumaných domovů činí 80,5 roku. Potřebnost a závislost na pomoci druhé osoby se zvyšuje s přibývajícím věkem. Vzhledem ke stárnutí populace masivně narůstá počet neuspokojených žádostí o přijetí do domovů pro seniory. Domnívám se, že počet žadatelů o umístění by se mohl snížit pokrytím dostatečného počtu kvalitních terénních sociálních služeb.
|
host ::
RSS.